Bratři Montgolfiérové by mohli závidět: Křtíme druhý balón

Pro přelet balónem nad Prahou musíte mít povolení od Řízení letového provozu, příznivé počasí a hlavně dobrý směr větru, aby člověk náhodou nepřistál na prvním hradním nádvoří nebo na letišti Ruzyně. Je potřeba zorganizovat tři piloty s doprovodem a celkem 18 pasažérů. Když jsme odpoledne před plánovaným letem (po několika předchozích zrušených pokusech kvůli příliš silnému nebo naopak příliš slabému větru) dostali informaci, že let platí, zavládlo v kanceláři velké nadšení, těšení a u některých se objevily i drobné obavy z letu.

Já se řadila k těm, kteří ještě nikdy neletěli a tak jsem se opravdu hodně těšila i trochu bála (s výškami nejsem moc kamarád). Rozhodla jsem se proto nezanedbat přípravu a večer před letem jsem nezvykle brzo zaplula do postele, abych ráno byla schopná ve tři čtvrtě na pět vstát a vyrazit. Krom toho, že jsem večer fakt dlouho nemohla usnout, tak jsem se v průběhu noci několikrát budila se strachem, abych náhodou nezaspala. Během dne jsem zjistila, že paniku ze zaspání jsem rozhodně neměla sama. :) Když zazvonil budík, byla jsem vzhůru. I tak ale bylo hodně těžké se vykopat. Napůl ve spánku jsem dobloudila na Letnou, kde jsme měli sraz s několika dalšími kolegy a odkud jsme pokračovali autem dál na místo startu - na Zbraslav. Pocítila jsem silný soucit s těmi, kteří vypadali, že jedou, jako každý den, do práce a kteří se paradoxně tvářili daleko pozitivněji než já, vyvoraná myš.

Na startu vládla všeobecně dobrá nálada a strach z výšek jakoby nebyl. Krom nádherného východu slunce nás čekalo milé překvapení v podobě snídaně, kterou nám připravila kolegyně Kája. Hned byl svět ještě o něco sladší. :-) Balónáři v rychlosti začali připravovat balóny na start a všichni pasažéři začali pobíhat kolem nich ve snaze zachytit ty nejlepší záběry, ať už na mobil, foťák, kameru nebo pomocí dronu . Během pár minut byly balóny nafouknuté a připravené ke vzletu do oblak, Naštěstí jen obrazně řečeno, protože na obloze nebyl ani mráček. :-) Mně se s několika dalšími kolegy dostalo té cti nastoupit do našeho nového osmimístného balónu, který se dnešním letem křtil a uváděl do provozu. Byli jsme skupina osmi prvoletců - pokusných králíků a velezkušený pilot.

Pilot ještě několikrát spustit hořák a začali jsme se pomalu odlepovat od země. V tu chvíli mě přepadla lehká panika, že už není cesty zpět na zem a že nezbude, než celý let buď absolvovat a nebo vyskočit. Druhou variantu jsem ve výšce asi dvacet metrů rychle zavrhla. Začala jsem se soustředit na okolní krajinu a ani nevím kdy se to stalo, ale panika sama odezněla a já si užívala krásného letu nad Prahou . Koukala jsem se na dobře známá místa, na další dva balóny, které se vznášely nedaleko, udělala desítky fotek a v čase, kdy nehořel hořák jsem obdivovala to ticho! Takové v Praze jen tak nezažijete. Zhruba po hodině letu pilot zahlásil, že jdeme na přistání a začali jsme klesat a zároveň doufat, že u země bude vítr o něco pomalejší. Chvíli před přistáním jsme přeletěli nad školkou, ze které na nás nadšeně mávala skupinka dětí a volala, ať zastavíme nebo zpomalíme. Vzhledem k tomu, že balón se pohybuje ve směru větru i stejnou rychlostí jako vítr, nebylo v našich silách jim vyhovět a my se pomalu blížili k zemi.

Hladké přistání (teda alespoň my ve větším koši:). Párkrát jsme mírně poskočili a už jsme byli bezpečně na zemi. Celý let se nesl v takové pohodě, že už se můj strach nedostavil. Možná, že si na začátku letu zvolil variantu z balónu vyskočit. Po přistání ještě nesměl chybět křest prvoletců. Vzhledem k tomu, že jsme opravdu všichni z našeho balonu letěli poprvé, stali se z nás všech baronky a baroni z Petrovic. Proč barony a baronky? Protože… Ale to si raději zjistěte při vašem prvním letu sami. ;-)

Článek napsala: Bára V.

Všechny balónové zážitky, nejen ty nad Prahou: Let balónem nad Prahou , Let balónem , Romantický let balónem , Rodinný let balónem , Privátní let balónem , Tandemový seskok padákem z balónu