Kinedryl? Ne děkuji, raději zážitek.

Na virtuální realitě jsem nikdy nebyla, o to větší byla moje zvědavost. Správce stanice Michael nás zasvětil do hry a pomohl s nasazením brýlí a sluchátek. Před začátkem hry se každý zkalibroval se svým avatarem natažením rukou před sebe. Ještě jsme si k nim přiřadili svá jména a pak to začalo.

Jéé já někoho vidím! Fuj to je hloubka! Tak a jsme na vesmírné stanici Eden . Naproti mně sedí Filip a támhle jsou i ostatní. Na začátku hry trochu zapomínám, že mám vlastně plnit úkoly. Rozhlížím se kolem sebe a jsem fascinovaná tím, co vidím. Porucha systému. Spustila se autodestrukce a my máme omezenou dobu na stabilizování reaktorů. Vidím, jak se odpočítává čas. Tak jo, asi bych se už měla zapojit.

Některé úkoly máme hotové celkem rychle. Na některých se trochu zasekáváme, o to zajímavější ale jsou. Lítání vesmírem se mi líbí, mému žaludku o něco míň. Ubírám proto na rychlosti a hlavně žádné prudké pohyby. Poslední úkol máme za sebou a jsme v cíli! Podařilo se nám stabilizovat reaktory před koncem časového limitu. Uff!

Na hře se mi líbila nutnost spolupráce všech hráčů, ale i individuální plnění úkolů. K dalšímu úkolu jsme mohli přistoupit, až když měli všichni splněno. Není to tedy o tom, že jen někteří řeší úkoly a ostatní se vezou. Úniková hra Stanice Eden má moje doporučení. Je to příjemný únik z běžné reality. Takže já na VR určitě ještě vyrazím…s kinedrylem :))

A pokud by někteří nadšenci neměli po únikovce dost, mohou ještě postřílet pár zombíků. Pomocí pohyblivé platformy, speciálního postroje a virtuálních brýlí před nimi můžete buď utíkat, nebo nabít zbraň a … Přihlížející nebudou ochuzeni. Pohled na prchající, střílející a všemožné zvuky vydávající Terku byla možná větší zábava než samotná účast ve hře.

Článek napsala: Martina M.

Zážitky, na které byste mohli mít po přečtení tohoto článku chuť: Úniková hra Stanice Eden , Úniková hra V mysli vraha a další (nejen virtuální) únikovy